Na jaře 2018 jsme po roční rekonstrukci znovu otevřeli naši staronovou dílnu v Borovanch.
Vše začalo v polovině roku 2016, kdy nám zástupci města oznámili záměr o plánované rekonstrukci námi pronajímané budovy „Na Vejdovině“.
Byli nám po dobu rekonstrukce nabídnuty náhradní prostory v Domě služeb. Začátkem roku 2017 jsme se přestěhovali a s těžkým srdcem předali vyklizené prostory naší milované dílničky, kterou jsme obývali více jak deset let.
Náhradní prostory byli nejen menší, ale také sousedili s kadeřnictvím, psím salónkem, asijskou prodejnou, vinárnou… Je tedy pochopitelné, že zde nebylo možně hlučet se stroji a prášit bruskami.
Další vhodný prostor se mi podařilo najít až ve vzdálených Loučovicích. Tam sice bylo možné zahájit strojní výrobu, ale zase to bylo daleko od Borovan a bez možnosti bydlení. Dohodli jsme se s mojí paní, že to rok vydržíme a prostě budu půlku týdne v Loučovicích strojně vyrábět a v dílně i přespávat. Připravené výrobky vozit do Borovan k finálnímu nátěru a kompletaci. Bylo to náročné ale zvládli jsme to.
Rekonstrukce původní budovy se trošku zdržela. Sledovali jsme celou přestavbu s napětím a očekávání. Zástupci města mi vyšli do té míry vstříc, že jsem měl možnost do rekonstrukce i zasahovat a prostory byli připravovány podle mých potřeb. Co se týká rozvodu elektřiny a dokonce i stavebních úprav – přidání dalších dvou dveří pro vnitřní průchod mezi dílnami a snížení stropu v kanceláři. Patří jim můj dík.
Nově opravená dílna mi byla předána do užívání 20.4.2018. A tím začal ten správný fofr. Vystěhovat se z domu služeb, nastěhovat zpět do nových prostor s novou vizí o využívání a hlavně. Právě začala sezóna, otevřeli se hrady a to pro mne znamená i začít opět jezdit se stánkem. Vše v jednu chvíli. Ze svého záměru vybudovat galerii a rytířský sál pro děti jsem ovšem ustoupit nechtěl. A jenom díky kamarádům, kteří mi pomohli se stěhováním, instalací nového nábytku a zabydlováním se to dalo zvládnout. Nesmím také zapomenout na již probíhající přípravy na Salcburk 2018. No bylo toho opravdu dost!
Borovanský truhlář Ruda Mikoláš pro mne nařezal desky na nový nábytek. Kuba, Hedvika a Majka mi pomáhali sestavovat nábytek na expozici, s instalací se připojili i mé zlaté děti Honzík a Katka. Mezitím v Loučovicích Víťa pomáhal se strojní výrobou zboží na výstavu a Alenka natírala, až málem zapomínala chodit spát. No, byl to fofr a mumraj… ale všichni s úsměvem a dost jsme se i nachechtali. S přáteli jde všechno lépe. Děkuji.
Poprvé jsem otevřel tyto prostory (ještě ne dílnu..) pro veřejnost,
když jsme zde spouštěli zbrusu nové Slamburské stránky 28.4.2018. Tyto webovky byla zase práce mladých ajťáků Davida a Michala.
Sešlo se zde hodně lidí a sláva to byla veliká.
zde.
Následovalo zprovoznění dílny samotné a zahájení výroby v nových prostorech. Hlavní záměr byl a je, vybudovat zde prodejnu a galerii, kde se budou děti cítit jako v rytířském sále, budou si moci vše vyzkoušet a osahat, obléci se do zbroje, nechat se vyfotit a samozřejmě si i nakoupit.
Dále tento prostor musí fungovat i jako dílna – výroba, byť jen dílčí.
Proč dílčí? No protože sem již strojní výrobu nevrátím. Tyto prostory jsou tak krásné, že je nechci znehodnotit prachem od brusek a pil. Tento prach se vždy šířil celou budovou a nelze tomu zabránit. Proto jsem se rozhodl, že strojní dílnu zanechám v Loučovicích, kde jsem se mezitím i zabydlel a zde v Borovanech se bude zboží dokončovat, kompletovat, vystavovat, skladovat a prodávat. A také expedovat, neboť tyto webové stránky jsou pro mne hlavním obchodem a odtud Vám je zasíláno veškeré zboží které si u nás objednáte.
Oficiálně jsem otevřel dílnu a dětskou zbrojnici 16.6.2018.
Přišlo se na nás podívat a popřát nám úspěch hodně návštěvníků. Připravili jsme i doprovodný program a děti si mohli zastřílet z luku. O toto se postaral svým vlastním nákladem kamarád Michal a moc mu děkuji za pomoc.
No a pak již pokračoval pomalu se rozbíhající provoz dílny. Akce se stánkem, výroba, reportáže pro ČBD, opět výroba a vylepšování provozu, příprava na Slamburk a opět výroba. O prázdninách u mne na brigádě pracovala dcera Kateřina a krom prodeje a provádění návštěvníků v galerii se věnovala i výrobě. Takto proběhla letošní sezóna. Nyní je již klid a mohu se věnovat krom výroby i tvorbě těchto stránek, na které jsem o sezóně neměl moc času.
Co nás čeká? Samozřejmě budu doplňovat a rozšiřovat galerii. V první fázi doplním galerii o římskou výstroj. 11.11.2018 k nám do Borovan přijede opět sv.Martin a důstojně jej jako legionáři doprovodíme. Tato charitativní akce se u nás koná ob rok a pořádá ji místní fara a dobrovolníci.
Následovat bude slavná
Peklománie.
kde se také účastním v roli jednoho z mnoha čertů.
Vřele doporučuji. Peklománie se po roční pauze odehrává v nově opravených prostorách a již otevřeném divadelním klubu ..a bude to fakt veliké.
Tak co říkáte? Stojí Borovany za Vaši návštěvu?
A na závěr co mohu za sebe slíbit? Nebudu litovat úsilí ani nákladů na svou galerii, abych důstojně reprezentoval tyto nádherné prostory a Borovany.