Gotické štíty
- Tyto štíty vyrábíme ze sololitu (dřevovláknitá deska).
- Výška štítu 43cm.
- Štít je opatřen řemením pro nesení na paži.
- Erby vyobrazené na štítech jsou znaky významných českých rodů.
- Použité barvy na štítu jsou balakrylové.
- Některé erby jsou vyřezané ze samolepící fólie.
- Štíty jsou určené k dětskému šermu dřevěnými meči.
- Štíty jsou vhodné i jako doplněk kostýmu či dekorace stěn.
Pro výběr štítu klikněte na jeho obrázek nebo nadpis a otevřete okno s konkrétním štítem.
-
Lilie v erbu patří ke čtyřem nejčastěji užívaným figurám v heraldice. Symbolizuje čistotu a je spojována s Pannou Marií.
Stříbrnou lilii v červeném poli užíval i rod Beřkovštích.
Jednalo se o méně významný vladycký rod, který patrně pocházel ze Šebířova nedaleko Tábora.
-
Střela, kterou Bavorové nosili, kreslívá se obvykle hodně široká, aby pokud možno vyplňovala pole štítu, jak pravidla heraldiky vyžadují. Třebaže Bavorové ze Strakonic vymřeli tak dávno, je jejich střela dodnes ve znaku města Horažďovic.
-
Řád templářů byl největším a nejmocnějším křesťanským rytířským řádem středověku. Celý název řádu zněl Chudí rytíři Krista a Šalomounova chrámu (Pauperes commitiones Christi templique Salomonici), obecně se používá termín templářští rytíři či templáři. Řád byl založen roku 1118 nebo 1119 jako důsledek první křížové výpravy do Svaté země (1096-1099).
-
Leskovcové z Leskovce nosili ve štítu znamení, které bývá někdy popisováno jako vidle, jindy zase jako vidlovité parohy. Vyobrazení tohoto znaku známe z pečetí už z počátku 15. století. Vidle z erbu Leskovců vidíme dodnes ve znaku města Humpolce.
-
O erbu pánů z Vrbna vypravuje pověst, že kdysi dávno zobrazoval jen tři lilie. Jeden muž z toho rodu jménem Vrboslav prý pak ve službách francouzkého krále zastřelil dobře mířeným šípem z luku římského hejtmana Clonnu. Na památku pak prý dostal další tři lilie ze znaku králova a za klenot sloup (italsky colonna) prostřelený šípem.
-
Erbovní pověst o původu erbů všech Buziců nám hodně připomíná pověst o silném Bivojovi. I když samozřejmě původ znaku nemůžeme hledat v době kněžny Libuše a jejich sester, z nichž prý Kazi se stala Bivojovou manželkou, ukazuje nám pověst snahu spojovat udělení erbu s nějakým udatným činem.
-
Je trochu podivné, že o znaku nevětšího vojevůdce v našich dějinách víme velmi málo a dlouho se vlastně nevědělo nic. Teprve v moderní době byli objeveny pečeti, obě z roku 1378, patřící Žikovi z Trocnova, na nichž je zobrazen ve štítu rak. O barvách nevíme nic přesného, ale zdá se být pravděpodobné, že znak vypadal barevně tak, jak ukazuje náš obrázek.
-
Páni ze Šternberka měli ve svém erbu mluvící znamení, podle něhož byly pojmenovány jejich hrady, hvězdu. Od počátku bývala kreslena, tesána i ryta zpravidla osmicípá, ale najdeme i příklady pouze se šesti špicemi. Klenotem bývala zprvu jen hvězda, někdy s různě ozdobenými hroty, ale od 16.století se ustálil klenot v té podobě, jak ukazuje obrázek, totiž hvězda mezi dvěma orlími křídly.
-
Rod pánů z Lomnice se honosil velmi výrazným erbem: černým křídlem se zlatou pružinou ve stříbrném poli. (Zdá se však, že někteří členové rodu nosili i štít zlatý.) Pružina zpravidla končí trojlístkem, někdy dokonce na obou stranách. Na krásném náhrobku pana Jindřicha z Lomnice v kostele v jihomoravském městě Jemnici vidíme křídlo v klenotu posazené přímo v přílbu bez korunky.
-
V tomto případě nejde o český šlechtický rod ale o znak ostrova Man, který je součástí Britských ostrovů. Figura je velice výrazná i když pro nás výrobně náročnější ale věřím, že se bude líbit i Vám.
-
Tři listy vinné révy ve znaku pánů z Dražic najdeme na různých památkách poněkud odlišně stylizovány, takže se někdy podobají spíše listům lipovým, jindy dokonce hvězdám. Erb pánů z Dražic vidíme také ve znaku města Nových Benátek, součástí Benátek nad Jizerou, ale v nesprávných barvách.
-
Lekníny v erbu pánů z Talmberka vyrůstají z jediného kořene, podobně jako u Bořitů z Martinic a na rozdíl od Kouniců, kteří mají stonky leknínových listů položeny křížem přes sebe. Znak pánů z Talmberka najdete vytesán nad renesančním portálem zámku v Ratajích nad Sázavou, který tomuto rodu kdysi patříval.
-
Erb s trojími jeleními parohy spojoval všechny Hroznatovce čili potomky Hroznaty, zakladatele známého kláštera v Teplé, i když časem některé linie vniklé silným rozvětvením celého rodu původní znamení opustily. Páni z Vrtby patřili k těm, kteří zůstali věrni původním parohům (stejně jako páni z Gutštejna, jež pak nosili i na přilbě jako klenot.
-
Pěkný erb harrachovský, tři pštrosí péra zastrčená do zlaté koule, najdeme už v samých počátcích tohoto rodu, trochu složitější však byl vývoj klenotu. Na počátku 14.století býval na přilbě klobouk se třemi pštrosími péry, ale ke konci téhož století se ustálily jako klenot dva rohy posázené péry.
-
Pěkná pověst vypráví o tom, jak pan Ješek z Pardubic pronikl se svými druhy do města Milána a dokázal nabrat kořisti. Když se však pokoušel probít z městské brány, spustili strážní ochranou mříž a ta přesekla koně za Ješkovými zády. Se sedlem a s vaky plnými cenných předmětů se Ješek vrátil pěšky do císařského tábora, kde jeho čin vzbudil velký rozruch...
-
Paprocký říká erbovnímu znamení pánů z Kravař „odřivous“. Podle legendy žil prý kdysi na Moravě zápasník dobré postavy jménem Saul, který měl zápasit s obrovitým protivníkem, jenž se jeho malé postavě smál. Saul ho však popadl za knír, jediným škubnutím mu jej utrhl, nabodl na šíp a podal králi na znamení vítězství.
-
Podle hradu Roupova na Přešticku se začali nazývat potomci Otíka ze Skočes vladyky z Roupova až na konci 14.stol., kdy hrad získali. Na začátku 17.stol. proslul Václav Vilém z Roupova jako neohrožený obhájce práv protestantských stavů.
Erb pánů z Roupova, tak jak ukazuje obrázek, vypadal až v 15.stol. Před tím nosili vladykové ve svém štítu prostý černý kůl ve stříbrném poli. Důvod změny neznáme.
-
U nás byla nejstarším známým přemyslovským, a tím také českým, znakem černá, tzv. plamenná orlice (tj. s červenými plamínky) ve stříbrném poli; někdy se zlatým perisoniem.
Tato orlice byla v podvědomí národa mylně spojována s osobou
knížete Václava (┼ 929 či 935), a proto je též nazývána
orlicí svatováclavskou.
-
Znakem Moravy je stříbrno-červeně šachovaná orlice zlatě korunovaná a se zlatou zbrojí v modrém poli. Ale nebylo tomu tak vždy... Více se dočtete v článku o tomto erbu. A pozor, tento erb je náročnější a tedy dražší. Vše najdete kliknutím na obrázek, čímž se Vám otevře karta tohoto erbu.
-
V roce 1247 přijal Přemysl Otakar II., jako markrabě moravský, znamení dvouocasého lva. Tento lev se 23. září 1253, když Přemysl Otakar II. zdědil královský trůn, stal znakem českého krále.... Více se dočtete v článku o tomto erbu. A pozor, tento erb je náročnější a tedy dražší. Vše najdete kliknutím na obrázek, čímž se Vám otevře karta tohoto erbu.
-
Jako všichni Janovici nosili i vladykové z Olbramovic ve znaku stříbrno-červenou orlici se zlatou pružinou, podobně jako Kolovratové. Jedna větev rodu, která se psala Čejkové z Olbramovic, dosáhla roku 1748 hraběcí hodnosti a dostala polepšení svého znaku přidáním rakouského štítku s písmeny MT (Marie Terezie), který se kladl na prsa orlice, jež byla navíc korunována.
Náš Facebook
